Zločiny ve jménu Boha

Snad úplně nejčastější argument proti křesťanství, se kterým se setkávám, je: „Podívej se na ty křižácké války, na manipulaci, násilné obracení k víře, pedofily… proto je církev a křesťanství špatné.“ Prosím, pochop, že ne všechno, co se dělo ve jménu Boha, bylo skutečně Jeho vůlí a že ne všichni, co si říkají křesťané, jimi jsou a že ne všichni křesťané jsou absolutně bez chyby.

 

NOVÝ ZÁKON NÁSILÍ NESCHVALUJE!

Co je vlastně křesťanství? Je to víra založená na učení Ježíše Krista a z toho vyplývající osobní vztah s Bohem. Život a učení Ježíše je zachycen v Novém Zákoně. I v případě, kdybychom chtěli být zcela objektivní  – tedy nábožensky nezaujatí – jen podle Nového Zákona v Bibli můžeme jednoduše posoudit, jestli například ono násilné obracení na víru je s ním v souladu. Zjistili bychom, že nikoliv. Co tedy pak nevěřící odsuzují? Křesťanství  jako takové, nebo lidi, kteří si jen říkají křesťané a přitom jednají zcela proti Novému Zákonu, na kterém křesťanství stojí? Je třeba tohle odlišit.

Ano, v minulosti i dnes se děly věci, které nebyly vůbec správné, a lidé prohlašovali, že je dělají ve jménu Boha. Tento fakt pro mnohé velmi komplikuje pochopení toho, o čem křesťanství a Církev skutečně je. Lidé si mysleli, jak válkami a násilným obracením lidí Bohu slouží, ale přitom to bylo úplně naopak – Boha tím zarmucovali.

Ježíš o tom mluví například v Janovi 16.2-3: „…ano, přichází hodina, že se každý, kdo vás zabije, bude domnívat, že koná svatou službu Bohu. A to budou činit, protože nepoznali Otce ani mne.“ V historii vidíme mnoho případů, kdy oficiální církev pronásledovala, vyháněla a vraždila ty, kteří byli skutečně věrní Bohu a poslouchali Ho… Další dobrý příklad je z Lukáše 9.52-55. Ježíš přišel do jednoho města, ale tam ho nepřijali – což Ježíšovy učedníky rozčílilo a chtěli tamní obyvatele zahubit. Ježíš se na ně dost naštval a řekl jim, že neví, jakého jsou ducha – narážel tím na to, že tenhle jejich nápad byl od ďábla. Anebo když při zatýkání Ježíše jeho učedník Petr usekl jednomu z jeho nepřátel ucho (Matouš 26.51, Lukáš 22.51). Ježíš za to Petra zrovna nepochválil a řekl, že ten kdo se chápe meče mečem taky zahyne. A dokonce tomu muži ucho uzdravil.

Mohla bych zde vyjmenovat mnoho dalších míst z Nového Zákona, ze kterých bys pochopil, že tyto zlé věci se zcela vylučují s tím, jak si Ježíš křesťanství představuje. Odpůrci křesťanství často naráží na Ježíšův výrok, že nepřišel na zem uvést mír, ale meč (Matouš 10.34). Tvrdí, že to myslel tak, že mají křesťané za úkol válčit. Ježíš to ale myslel velmi jednoduše – to, že někdo v něho uvěří a někdo ne, mezi lidmi působí konflikty. Věděl, že křesťané budou pronásledováni a to i příbuznými, pokud se kvůli nim své víry nezřeknou… Je to stejné jako se vším, kde jsou odlišné názory. Lidé jsou už prostě takoví…

 

BOŽÍ CHARAKTER NENÍ TVOŘEN LIDSKÝMI CHYBAMI

Boží charakter netvoří skutky lidí. Ani podstata křesťanství nemůže být změněna žádným člověkem, jeho tradicí, názorem, nebo činem. Když si přečteš Nový Zákon, zjistíš, že správný křesťan má být obětavý, skromný, laskavý, trpělivý, odpouštějící a má nosit světlo všude, kam přijde – a to platí i o Církvi, protože křesťané ji tvoří. Tak to Bůh chce a z toho se raduje. To špatné, co mnohdy lidé nazývají křesťanstvím a Bohem ve skutečnosti není pravému Bohu a křesťanství vůbec podobné. Je jednoduché si to ověřit! Je mi smutno z toho, že lidé nejsou schopni vidět na křesťanech nic jiného, než chyby a kvůli nim odsuzují i Boha, aniž by hledali Jeho skutečnou tvář.

Je to stejné, jakoby ses setkal s někým, kdo s tebou nikdy nemluvil a vůbec tě neznal, ale ostatní by mu o tobě řekli spoustu pomluv. Nebo kdyby ti lidé dělali špatné věci a tvrdili, že to dělají proto, že ty z toho máš radost, nebo jsi je k tomu navedl. A ten člověk by tě kvůli tomu nenáviděl, aniž by se vůbec snažil se s tebou seznámit a sám osobně zjistit, jaký jsi. A možná by se přidal a začal by o tobě také roznášet tyto pomluvy… Anebo by řekl, že jsi tak špatný, že radši ani nebude věřit, že existuješ. Asi bys z toho byl dost frustrovaný, nebo ne? Bůh prožívá prakticky to samé.

 

I KŘESŤAN JE CHYBUJÍCÍ ČLOVĚK

Ale i křesťané, kteří skutečně touží být Bohu poslušní a žít co nejlepším životem, dělají chyby. I já je samozřejmě dělám. My máme stále směřovat k tomu dokonalému vzoru – Ježíši, abychom přinášeli co nejvíce dobra. Ale to není vždy jednoduché a už vůbec to není ze dne na den. Nelze očekávat, že křesťan už nikdy nemůže udělat žádnou chybu. Stále má svobodnou vůli a svou hlavu, stále je člověkem. Ale pokud si uvědomí, že něco nezvládl, měl by dělat vše proto, aby se změnil a svou chybu co nejlépe napravil. A musí doufat, že ho jeho okolí nadobro neodsoudí…

Křesťanství a Církev jsou ve skutečnosti velmi dobré, ale pouze pokud se drží toho, co si přeje Bůh. Pokud ne, je tu riziko, že uvidíme ty všechny děsivé věci, které už s křesťanstvím nemají nic společného…